CBD v těhotenství? Co říká současná věda a opatrnost
Fabiano Golgo
Sdílet
Když otěhotněla, přestala dělat všechno. Kávu nahradila čajem, syrové sýry zmizely z lednice, alkohol nebyl ani řeč. Ale jedna věc jí zůstala. Kapka CBD oleje pod jazyk, která jí pomáhala s úzkostí dlouho předtím, než se na testu objevily dvě čárky. Měla přestat? Sáhla po telefonu a zavolala své gynekoložce. Odpověď ji překvapila. ‚Nevíme,‘ slyšela. ‚Není dostatek studií. Rozhodněte se sama.‘ A ona stála před rozhodnutím, které by žádná nastávající matka dělat neměla. Mít v ruce něco, co jí pomáhá, a nevědět, jestli tím neubližuje svému dítěti.
Tereza není výjimka. Podle neoficiálních odhadů užívá v České republice CBD během těhotenství nebo kojení několik tisíc žen. Některé s ním začínaly dávno před otěhotněním a nechtějí přestávat. Jiné k němu sahají poprvé, když je trápí ranní nevolnosti, úzkost nebo nespavost. Všechny ale spojuje jedna věc – nejistota. Protože věda na otázku „je CBD v těhotenství bezpečné?“ zatím neumí odpovědět. A odpověď, kterou dostávají od lékařů, je často stejná jako ta Terezy: „Nevíme. Rozhodněte se sama.“
Proč ta nejistota? Endokanabinoidní systém, na který CBD působí, hraje klíčovou roli v raném vývoji plodu. Podílí se na formování nervové soustavy, na vývoji mozku, na procesu implantace embrya do dělohy. A právě proto jsou vědci opatrní.
„Endokanabinoidní systém není jen nějaký okrajový mechanismus,“ vysvětluje biochemik zabývající se výzkumem kanabinoidů. „Je to jeden z klíčových regulačních systémů těla. A během těhotenství je nesmírně aktivní. Když do něj vstupujeme zvenčí – ať už CBD, nebo THC – můžeme ovlivnit procesy, kterým nerozumíme. A to je riziko.“
Studie na zvířatech ukazují, že vysoké dávky kanabinoidů během těhotenství mohou ovlivnit vývoj mozku plodu, vést k nižší porodní hmotnosti nebo k pozdějším problémům s chováním. Ale pozor – tyto studie se většinou týkaly THC, ne CBD. A používaly dávky mnohonásobně vyšší, než jaké ženy běžně užívají.
„Je obrovský rozdíl mezi tím, když zvíře dostává denně dávku, která by u člověka odpovídala desítkám kapek, a mezi ženou, která si dá jednu nebo dvě kapky večer,“ říká lékařka. „Ale protože nemáme studie na lidech, nemůžeme s jistotou říct, že je to bezpečné. A v těhotenství platí zásada: pokud nevíme, že je to bezpečné, raději to nedělejme.“
Tereza se nakonec rozhodla pokračovat. Nebylo to lehké rozhodnutí.
„Měla jsem velké úzkosti už před otěhotněním. CBD mi pomáhalo fungovat. Když jsem vysadila antidepresiva, zůstalo mi jen to. A pak jsem zjistila, že jsem těhotná. Měla jsem přestat? Bála jsem se, že bez toho nezvládnu tu úzkost, která ke graviditě patří. A bála jsem se, že když budu ve stresu, ublížím dítěti víc než tou kapkou oleje. Rozhodla jsem se pro menší zlo. Ale každý večer, když jsem si tu kapku dávala, jsem si říkala: ‚Doufám, že dělám dobře.‘“
Její gynekoložka jí doporučila, aby pokud možno používala čistý CBD izolát bez obsahu THC, aby dávkovala co nejnižší možnou dávku a aby pravidelně chodila na kontroly. Tereza to dodržovala. Dnes má zdravého půlročního syna. A říká, že kdyby měla znovu rozhodovat, neví, jestli by to udělala stejně.
„Bylo to štěstí. Ale mohlo to dopadnout jinak. A já si neodpustím, že jsem riskovala. Kdybych měla možnost poradit někomu jinému, řekla bych: raději ne. Pokud to není nezbytně nutné, raději ne. Protože ta nejistota vás bude pronásledovat. A žádná kapka za to nestojí.“
Odborníci, které jsme oslovili, se shodují na jednom: pokud žena užívá CBD z medicínských důvodů – například na epilepsii, roztroušenou sklerózu nebo chronickou bolest – neměla by přestat bez konzultace s lékařem. Náhlé vysazení může být rizikovější než pokračování.
„Jsou situace, kdy je riziko neléčeného stavu vyšší než riziko samotného CBD,“ říká lékařka. „Žena s těžkou epilepsií, která má záchvaty, ohrožuje sebe i plod mnohem víc než pravidelná dávka kanabinoidů. Ale to je rozhodnutí, které musí udělat odborník. Ne e-shop. Ne diskuzní fórum. A ne sama žena bez podpory.“
Pro ženy, které užívají CBD na úzkost, nespavost nebo běžné těhotenské potíže, je rada jasnější.
„Pokud to není nezbytně nutné, raději vynechat,“ říká. „Existují jiné, prověřenější cesty, jak zvládat úzkost v těhotenství – terapie, dechová cvičení, jóga pro těhotné, podpora partnera. A pokud je úzkost tak silná, že bez CBD nejde fungovat, pak je na místě psychiatrické vyšetření. Protože úzkost sama o sobě není bez rizika. Ale řešením není CBD bez dohledu. Řešením je odborná péče.“
A co kojení? Zde je situace ještě složitější. Kanabinoidy jsou lipofilní – ukládají se v tucích. A mateřské mléko je plné tuků. Studie ukazují, že THC i CBD přecházejí do mateřského mléka. Nikdo neví, jak to ovlivňuje kojence.
„U THC víme, že se v mateřském mléce koncentruje a může ovlivnit vývoj mozku dítěte,“ říká biochemik. „U CBD nevíme. Ale předpokládáme, že také přechází. A protože mozek novorozence se vyvíjí závratným tempem, je lepší neriskovat. Pokud žena potřebuje užívat CBD z vážných medicínských důvodů, měla by se poradit s lékařem o tom, zda kojit, nebo zda zvolit umělou výživu. Není to jednoduché rozhodnutí. Ale bezpečnost dítěte je na prvním místě.“
Tereza dnes vede online skupinu pro ženy, které řeší podobné dilema. Není to skupina, která by radila. Je to skupina, kde si ženy vyměňují zkušenosti, podporují se a sdílejí informace, které se jim podařilo získat od odborníků.
„Chybí mi, že neexistuje žádný oficiální zdroj,“ říká. „Žádná vyhláška, žádné doporučení, žádný jednotný názor lékařů. Každá žena je na to sama. A to je v době, kdy CBD kupujete v automatu na benzínce, absurdní. Jak to, že prodáváme něco, o čem nevíme, jestli je to bezpečné pro těhotné? A jak to, že těhotné ženy nemají žádné vodítko, jak se rozhodnout?“
Podle ní by měl vzniknout jasný rámec. Buď se CBD považuje za léčivo, a pak by mělo být jasně řečeno, zda ho mohou užívat těhotné a kojící ženy. Nebo se považuje za doplněk stravy, a pak by měl být označen varováním stejně jako alkohol nebo tabák. Ale ta šedá zóna, ve které se pohybujeme teď, je pro ženy nebezpečná.
„Neříkám, že CBD je špatné. Říkám, že nevíme. A v těhotenství bychom měli mít jistotu. Ne odhad. Ne pocit. Ne zkušenost kamarádky. Jistotu. A dokud ji nemáme, měli bychom být opatrní. Protože to není jen o nás. Je to o těch nejmenších, kteří se nemohou rozhodnout za sebe.“
Na závěr se ptám Terezy, jestli by dnes, s odstupem, udělala stejné rozhodnutí.
Dlouho mlčí.
„Asi ne. Když se dívám na svého syna, jak spí, a vím, že každý večer, když byl v bříšku, jsem mu dávala něco, o čem dodnes nevím, jestli mu to neublížilo… je to těžké. Bylo to sobecké? Možná. Byla jsem vyděšená? Ano. Ale měla jsem hledat jinou cestu. Měla jsem jít za odborníkem. Měla jsem to řešit jinak. Proto teď říkám ostatním: pokud můžete, vyhněte se tomu. Není to jen o vás. A to riziko nestojí za ten klid, který vám kapky dají. Protože ten klid pak může být narušený výčitkami. A ty jsou horší než jakákoli úzkost.“
Podívá se na kočárek, kde její syn spokojeně spí.
„Ale je tady. A je zdravý. A já jsem za to vděčná. A modlím se, aby to tak zůstalo. A doufám, že se jednou dozvíme víc. A že další ženy už nebudou muset rozhodovat v nejistotě. Protože to je to nejhorší, co jim můžeme udělat. Nechat je na to být samy.“